Hlavní menu:

Podmenu:

Bookmark and Share

Filosofie dialogu (Rosenzweig, Ebner, Buber, Lévinas)

2. rozšířené vyd. Ježek, 1995, ISBN 80-85996-01-4

„Dialog není zkušenost setkání lidí, kteří spolu mluví. Dialog je událost ducha přinejmenším právě tak neredukovatelná a stará jako ‚cogito‘.

Ve Vztahu existuje nerovnost – dissymetrie – v protikladu k ‚reciprocitě‘, kterou, bezpochyby nesprávně, zdůrazňuje Buber. Bez možnosti vyhnutí, jako by k tomu bylo vyvoleno, jako by pro to bylo nenahraditelné a jediné, je Já jako Já služebníkem Ty v Dialogu. Nerovnost, která se jeví být svévolná; ledaže by byla ve slovu adresovaném druhému člověku, v etice přijetí první náboženskou službou, ‚první modlitbou‘, první liturgií, náboženstvím, které umožní Bohu vstoupit do lidského ducha a Božímu slovu vejít do jazyka a do dobré filosofie. Ne ovšem tak, že by musel být člověk považován za Boha nebo že by Bůh, věčné Ty, byl prostě v nějakém prodloužení Ty. Co zde má váhu, je to, že ze vztahu k druhému, ze základu Dialogu toto nesmírné slovo získává význam pro myšlení, a ne naopak.“

Emmanuel Lévinas

(Le Dialogue. In: De Dieu qui vient à l’idée, Paris 1982, s. 221, 230)

OBSAH

© Jolana Poláková | Licence Creative Commons
© Design, redakční systém: Webdesignum 2011 - 2018