Úvahy Jolany Polákové považuji za cenné, protože do nich atmosféricky vstupuje nouze celé jedné epochy. Její text mne fascinuje, protože se v něm podařilo vyjádřit fenomenologickým popisem vztah k Bohu skrze něj samý – jako dění od svobody ke svobodě, od tváře k tváři.
Bernhard Casper
(Z doslovu ke knize Betroffen von Dir. Reflexionen über die dialogische Gotteserfahrung, München – Zürich – Wien 2004)
Hledání
Úvod
Jolana Poláková se narodila 14. 5. 1951 v Praze. Studium na Filosofické fakultě Karlovy univerzity ukončila doktorskou disertací (o vzniku evropské filosofie) v roce 1975. Po několika letech působení v Ústavu pro filosofii a sociologii ČSAV byla z politických a ideologických důvodů propuštěna. (Její aspirantská práce o myšlenkovém tvoření mohla vyjít teprve v roce 1993.) V 80. letech se živila redakční prací v nakladatelství zdravotnické literatury a zároveň se ve spolupráci s teologem Oto Mádrem podílela na přípravě a vydávání katolického samizdatu. V roce 1990 byla vyzvána k návratu do zreorganizovaného Filosofického ústavu AV, v němž působila do roku 2012. V roce 1993 obdržela za své filosofické práce URAM Award for Excellence in Creative Scholarly Writing a v roce 1996 Cenu Toma Stopparda. Vedle toho se v 90. letech věnovala vydávání teologických a filosofických děl do té doby zakázaných českých a zahraničních autorů (ediční řady Sofia, Logos, Theologica a Edice Život). Zároveň pokračovala v redakční spolupráci s původně samizdatovým časopisem Teologické texty, jehož vedení převzala od Oto Mádra v roce 2005 a jehož vydávání ukončila rokem 2015.
